Svátost smíření

V tom je láska: ne že my jsme si zamilovali Boha, ale že on si zamiloval nás a poslal svého Syna jako oběť smíření za naše hříchy. (1. Jan 4, 10)

 Jakmile Ježíše spatřil, padl tváří k zemi a prosil ho: „Pane, chceš-li, můžeš mě očistit.“ On vztáhl ruku a řekl: „ Chci, buď čist.“ ( Lk 5, 12 – 13)

Podstatným prvkem této svátosti jsou slova kněžského rozhřešení: „ Bůh, Otec veškerého milosrdenství, smrtí a vzkříšením svého Syna smířil se sebou celý svět a na odpuštění hříchů dal svého svatého Ducha. Ať ti skrze tuto službu církve odpustí hříchy a naplní tě pokojem.“

Svátost, při které Bůh skrze kněze člověku odpouští hříchy, se nazývá svátost smíření, svátost pokání nebo také zpověď.  Má tyto prvky: lítost, ústní vyznání hříchů, kněžské rozhřešení, zadostiučinění neboli náhradu škody.

Tato svátost skutečně plně odpouští hříchy, uzdravuje naši duši od nánosů menšího nebo většího zla, které se nám lepí na paty, když kráčíme tímto životem. Je ustanovena proto, že počítá s námi jako s hříšníky, kteří se dopouštějí zla v myšlenkách, slovech a skutcích jak vůči sobě, tak vůči druhým, vůči stvoření, vůči samému Bohu. Je to svátost Božího milosrdenství pro všechny, kteří touží stále znovu po svých pádech vstávat a jít dál. Umožňuje odevzdat Bohu hřích, který nás trápí a přijímat stále znovu jeho odpuštění. Vede k nápravě a polepšení života, což je vlastně život v trvalém obrácení.

Je dobré vědět, že Bůh se nikdy neunaví nám stále znovu odpouštět a také není hřích, který by Bůh nemohl odpustit. To, co odpuštění znemožňuje, je lidská zatvrzelost, která Boží odpuštění nepotřebuje, nechce a svých hříchů ani náznakem nelituje. Kristus působí v každé svátosti. Osobně se obrací ke každému hříšníkovi: „Synu, odpouštějí se ti hříchy.“ (Mk 2, 5), je lékařem, který se sklání nad každým nemocným, který ho potřebuje ke svému uzdravení, pozvedá ho a znovu zapojuje do bratrského společenství církve.

Hřích je víc než pouhá chyba. Narušuje vztahy člověka k Bohu, k bližnímu i k sobě samému. Všechny hříchy nejsou stejně těžké. Existují myšlenky, slova, skutky a opomenutí, které tíží naše svědomí, ale jsou všední, protože člověk je slabý. Říká se jim také lehké hříchy.
Těžký, nebo smrtelný hřích je označení pro takový stav srdce nebo pro takové jednání, které těžce porušuje vztahy k Bohu, k církvi a k lidem. Je to vědomé, dobrovolné a svobodné přestoupení Božího zákona v závažné věci.
Aby křesťan, který se takových hříchů dopustil, mohl jít zase k svatému přijímání, k tomu se vyžaduje odpuštění hříchů ve svátosti smíření.
Ti, kteří přijímají svátost smíření s opravdovostí a se zkroušeným srdcem, dosáhnou odpuštění všech hříchů, ale také obnovení přátelství s Bohem, nový pokoj a radost do srdce.

Je dobré vědět, že kněz je vázán zachováním přísného mlčení o všech věcech, které byly ve svátosti smíření vysloveny. Církev zde chrání lidskou důstojnost kajícníků a zapečeťuje vyznání hříchů pečetí zpovědního tajemství. Kněz sám je člověk slabý a hříšný, jeho úloha ve zpovědnici není kajícníka soudit, ale zprostředkovat mu radost z obnovení duše a ze setkání s milosrdným Kristem.

Církev doporučuje častější svátost smíření, která vede k návyku pravidelné hlubší reflexe vlastního života, k tzv. zpytování svědomí, k pohledu do svého srdce před Boží Tváří, k tomu, že pak snáze a zraleji přijímáme za své činy odpovědnost. Svátost smíření pak nutně neznamená pouze výčet hříchů, ale zahrnuje život ve své celistvosti, tedy i vděčnost Bohu za dobré věci, které se podařily.

Potřebujete se smířit s Bohem a najít klid v duši?

  • Svátost smíření lze individuálně přijmout v rozhovoru s knězem na požádání kdykoli, je však vhodné domluvit si termín setkání.
    Pravidelně je příležitost ve zpovědnici v kostele cca půl hodiny před každou mší svatou.

Nebyli jste už mnoho let u svátosti smíření (u zpovědi) a nevíte jak na to?

  • Nebojte se přijít. Každý kněz – zpovědník, vám rád na požádání pomůže, abyste přijali tuto svátost k vašemu duchovnímu prospěchu.

Jste pokřtěni, ale nebyli jste ještě nikdy u zpovědi nebo u svatého přijímání?

  • Hledajících jako jste vy, je více, než byste si mysleli, takže se nebojte kontaktovat kněze. Příprava dospělých k přijetí těchto svátostí probíhá dle domluvy na faře.