Svátost nemocných

„Je někdo z vás nemocný? Ať si zavolá představené církevní obce a ti ať se nad ním modlí a mažou ho olejem ve jménu Páně. Modlitba spojená s vírou zachrání nemocného, Pán ho pozdvihne, a jestliže se dopustil hříchů, bude mu odpuštěno.“ (Jak 5, 14 – 15)

Cílem této svátosti je udělit zvláštní milost křesťanu, který zakouší utrpení v důsledku těžké nemoci nebo stáří. Uděluje ji kněz, který vkládá na nemocného ruce, tiše se nad ním modlí ve víře církve a maže jej posvěceným olejem na čele a na rukou se slovy: „Skrze toto svaté pomazání ať tě Pán pro své milosrdenství posílí milostí Ducha svatého, ať tě vysvobodí z hříchů, ať tě zachrání a posilní.“

Svátost nemocných nenahrazuje lékařskou pomoc, ale doplňuje ji a přesahuje. Tak jako se o tělo stará lékař, o duchovní pomoc se stará sám Ježíš prostřednictvím této svátosti.

Zvláštní milost svátosti má tyto účinky: spojuje nemocného s Kristovým utrpením k jeho vlastnímu prospěchu a k prospěchu celé církve, dodává útěchu, pokoj, odvahu a sílu, odpouští hříchy, pokud je nemocný nemohl obdržet ve svátosti smíření, působí uzdravení, pokud to prospěje ke spáse duše, připravuje na přechod do věčnosti.

• Stářím zesláblým a nemocným lidem se také uděluje svátost nemocných – a to společně v kostele 1x za rok většinou v době postní. Tato událost je vždy předem ohlášena.
• V naléhavých případech volejte, pro sebe nebo vaše blízké, na faru kdykoliv, abyste zde domluvili termín návštěvy kněze ať už doma, nebo v nemocnici. Pokud je to možné, neodkládejte tuto svátost na poslední chvíli, není v možnostech kněze vždy okamžitě reagovat.