Svátost biřmování

„Uvědom si, že jsi dostal duchovní pečeť, Ducha moudrosti a rozumu, rady a síly, Ducha poznání a zbožnosti, Ducha Boží bázně a uchovej si to, cos dostal. Bůh Otec tě pomazal svým znamením, Kristus Pán tě utvrdil a vložil do tvého srdce Ducha jako záruku.“ (sv. Ambrož)

Biřmování udílí biskup (mimořádně kněz) tím, že vkládáním rukou maže biřmovance na čele křižmem se slovy: „…(biřmovací jméno)…, přijmi pečeť daru Ducha svatého.“

Svátost biřmování je dovršením křtu, tato svátost je potřebná k naplnění křestní milosti, je „privilegovanou“ svátostí Ducha, protože v ní je křesťan obdařen vylitím Ducha svatého a jeho zvláštní silou a mocí.

Bývá nazývána jako „svátost křesťanské dospělosti“, protože vybavuje křesťana ke svědectví a k hlásání evangelia.

Stejně jako při křtu vtiskuje tato svátost do duše nezrušitelné znamení, dává účast na kněžství Kristově a dává biřmovanci moc veřejně víru vyznávat. Je pečetí Ducha svatého, příslibem ochrany pro poslední eschatologické dny.

Podmínky k biřmování

• věk alespoň čtrnáct let
• kmotr již biřmovaný
• náležitá příprava
• Svátost biřmování se uděluje jen jednou za život. Žadatel musí být pokřtěný. Vybírá si nové jméno některého svatého jako svého patrona.
• Od žadatele se vyžaduje osobní zralost a osobní rozhodnutí, že bude ve svém životě brát Boha vážně a svou víru žít odpovědně.