Svátost kněžství

A já ti pravím, že ty jsi Petr; a na této skále zbuduji svou církev a brány pekel ji nepřemohou. (Mat 16, 18)

Když nastal den, zavolal k sobě své učedníky a vyvolil z nich dvanáct, které také nazval apoštoly ( Lk 6, 13)

Každý velekněz, vybraný z lidí, bývá ustanoven jako zástupce lidí před Bohem, aby přinášel dary i oběti za hříchy. (Žid 5, 1)

Protože máme mocného velekněze, který vstoupil až před Boží tvář, Ježíše, Syna Božího, držme se toho, co vyznáváme. (Žid 4, 14)

Celá církev je kněžský lid. Díky křtu mají všichni věřící účast na Kristově kněžství. Tato účast se nazývá „ všeobecné kněžství věřících“. Na jeho základě a v jeho službách existuje užší účast na poslání Kristově: totiž služba udělená svátostí kněžství. Jejím úkolem je sloužit ve jménu a v osobě Krista uprostřed společenství.

Služebné kněžství se od všeobecného kněžství podstatně liší v tom, že uděluje moc k službě věřícím: je to moc učit, moc konat bohoslužbu, udílet svátosti a moc k vedení duchovní správy.

Tuto svátost uděluje biskup vkládáním rukou, po němž následuje slavná modlitba svěcení. Do duše se vtiskuje nezrušitelné svátostné znamení.

Dle tradice jsou tři stupně této svátosti: jáhenské, kněžské a biskupské svěcení. Svěcení se uděluje pouze pokřtěným mužům, kteří byli náležitě připraveni a svobodně na sebe berou závazek poslušnosti vůči biskupovi a slibují zachování celibátu. Biskup má plnost svěcení a stává se hlavou místní církve. V kolegiu biskupů je právoplatným nástupcem apoštolů pod pravomocí papeže, nástupce svatého Petra.

„Ať všichni mají úctu k jáhnům jako k samému Kristu, k biskupovi jako k obrazu Otce a ke kněžím jako k Božímu senátu a sboru apoštolů: bez nich není církve.“
(Sv. Ignác z Antiochie)

V osobě kněze je Kristus tajemně přítomen, Kristus skrze kněze jedná, kněz je živým obrazem Krista uprostřed věřících. Přestože sám za sebe může být slabým a chybujícím člověkem, síla Ducha svatého ručí za to, že ani jeho sebevětší hřích nemůže zabránit účinku milosti, kterou ve svátostech věřícím zprostředkovává.

Při výkonu své služby má moc působit silou samého Krista, kterého zastupuje.