farní kostel sv. Vavřince

O místu:

Svatý Vavřinec, mučedník; římský jáhen, zemřel v Římě roku 258; svátek – 10. srpna.

Podle pověsti mu městský prefekt nařídil, aby odevzdal církevní poklady. On (Vavřinec-Lorenzo) shromáždil chudé a nemocné, přivedl je k prefektovi a řekl: “Zde jsou poklady církve.“

V jiné verzi – církevní jmění rozdal chudým, aby je zachránil před hrabivostí císaře Valeriána. Na jeho rozkaz byl pak na rozžhaveném roštu umučen k smrti (usmrcen opékáním na roštu). Je však možné, že byl ve skutečnosti sťat.

Hlavní atribut – rošt (rožeň); někdy k němu přidány: kniha, palma, váček s penězi a chléb.

Dějiny farnosti Rynárec začínají v prvních letech 13. století. Roku 1203 posvětil pražský biskup Daniel II. (Milík) kostel v Rynárci. Kostelík postavený v románském stylu byl dřevěný a zasvěcen sv. Vavřinci. V listině k tomu sepsané byl též vymezen farní okruh; je v ní jmenováno 23 vsí a lokalit vzdálených nejvýše 7 km (tedy něco přes hodinu pěší chůze) od farního kostela. Vedle současných jedenácti vsí farnosti, jsou v ní též uvedeny obce , patřící dnes do jiné farnosti – Lešov, N. Buková, Ostrovec, Benátky, Rohovka, nebo lokality v průběhu staletí zaniklé – Křepelov, Slaviboř, Větrov, Zbimov, Smrkovec, Vysoký, Bedřichov, Posvátný, Rájov, Medvězí. (Viz kniha: Pelhřimov – Zd. Martínek a kol., Praha 2014, str. 28-29.)

Do rynárecké farnosti dnes patří

Rynárec, Dobrá Voda, Houserovka, Letny, Nemojov, Pavlov, Radňov, Rovná, Vokov, Vratišov a Zajíčkov.

V uvedených vsích žilo před sto lety takřka 2000 obyvatel, nyní (r. 2015) bydlí ve vsích farnosti přibližně 1500 osob. (Úbytek počtu farníků je poměrně malý, protože ves Rynárec se v posledním čtvrtstoletí stala příměstskou – satelitní částí města Pelhřimov.)

Farnost Rynárec patří k vikariátu Pelhřimov a – od jejího vytvoření v roce 1785 – do českobudějovické diecéze. Pouťovým dnem farnosti je neděle kolem 10. 8.

Stavba současného kostela byla dokončena za pražského arcibiskupa Jana Josefa hr. Breunera roku 1708; konečná barokní podoba je z roku 1733. Zdivo je z lámaného kamene; kostel je jednolodní (délka 14,90 m a šířka 8,40 m) s věží v západním průčelí; má valené klenutí. Hlavní oltář s obrazem sv. Vavřince, jakož i další základní vybavení kostela , pochází z 18. století.

Začátkem 18. století bylo též nově určeno území farnosti; určeno místo farního hřbitova, zřízena současná fara a založeny matriky.

Nejbližší události v místě (rozmezí od 16.10. do 26.10.2024)